Řeka Úpa

• Úpa pramení v Krkonoších asi 2 km od Sněžky v nadmořské výšce 1422 metrů nad mořem, což z ní dělá nejvýše pramenící řeku v Čechách. 
   
• Délka toku je 78,7 km a průměrný průtok řeky Úpy se pohybuje okolo 6,2 m³/s. Celková plocha povodí měří 509,81 km² včetně polské části.
   
• Jméno „Úpa“ je nejspíš slovanského původu a znamená prostě „řeka“, případně „proud“.
   
• Z významnějších měst protéká například Svobodou nad Úpou, Trutnovem, Úpicí a Českou Skalicí, na jejím toku leží i malebné Babiččino údolí v obci Ratibořice.
   
• Nejvýznamnějším přítokem Úpy je řeka Olešnice, která se s Úpou spojuje v obci Zlič. Dalšími přítoky jsou řeky Rtyně a Ličná.
   
• Úpa se vlévá do Labe v Jaroměři, odkud pokračuje společnými vodami až do Severního moře.
   

STAV ZNEČIŠTĚNÍ

Voda v řece byla vždy významnou pomocnou silou člověka využívanou například k rýžování zlata, plavení dřeva či k pohánění mlýnů (a později i továren). Důkazem je spousta jezů a náhonů, které můžeme na Úpě potkat. Stav řeky byl uspokojivý až do konce 19. století, kdy se v Podkrkonoší vybudovaly nové továrny, které odváděly nečistoty přímo do řeky. Kvůli textilkám a papírnám řeka „hrála všemi barvami“ a koupat se v ní bylo nebezpečné. Továrny samozřejmě ovlivnily kvalitu vody, z Úpy se stala mrtvá řeka, ve které se dařilo jen pstruhům. Od 90. let byla většina továren zrušena a do řeky se pomalu vrací život.

Jakost vody sleduje Povodí Labe a podle dostupných údajů se stav řeky neustále zlepšuje, horní tok řeky je dokonce označen jako neznečištěný. Zajímavé je však porovnání dvou map od Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka z let 1991-1992 a 2015-2016, podle kterých se stav většiny českých řek dramaticky zlepšil, s výjimkou řeky Úpy. Zhoršení kvality vody v posledních letech, zejména v letních měsících, je dáno mimořádným suchem. To ovlivňuje kvalitu vody ve všech ukazatelích.

ŽIVOT V ŘECE

V korytě Úpy můžeme potkat pstruhy, lipany či siveny, objevuje se tu i střevle nebo vranka obecná. Z drobných živočichů tu žije například beruška vodní, chrostík obecný nebo splešťule blátivá. Do okolí řeky zalétají kachny a čápi včetně vzácného čápa černého, dále volavky, rackové či kormoráni. Svým zpěvem zpříjemňují pobyt rybářům například sýkorky, drozdi a pěnkavy, ale také skorci a konipasové. Vzácně lze pozorovat i ledňáčka říčního. Tato zvířata jsou ale ohrožena spoustou odpadků, které jsou poházené v okolí řeky. Zvířata v nich mohou uvíznout nebo si je splést s potravou, a to může vést až ke smrti zvířete. Takto umírá ročně asi 1 milion ptáků a 100 tisíc plazů a savců. Je proto důležité odpadky sbírat, ale také je nezahazovat do přírody.